Tomahawk - Mit Gas

Tento hudební počin mi doslova vyrazil dech, a to jak svým obsahem, tak vynikajícím zvukem a konečně i kýčovitě geniálním obalem. Jsem rád, že se Mike Patton nezařadil mezi hudební milionáře typu P. McCartney apod…, kteří budou své rodné vemeno dojit, dokud z něj nepoteče krev. Místo toho na Ipecac rec. vychází spousta výborné muziky /pozn. vlastní vydavatelství M. Pattona/.

Tomahawk je supergroup, kde se sešli členové Faith no more, Melvins, Jesus Lizard ad. Hned první poslech alba rozptýlil mé pochybnosti o zbytečnosti hvězdných hudebních uskupení. M.P. se na albu představuje v plné pěvecké formě. Dokonce bych řekl, že se jeho výraz jště rozšířil a z kapely tryská energie, jako by dlouho někde držená… . V určitých okamžicích si jistě vzpomeneme na „fejty“, ale se zvukovou masou se zde pracuje trochu jiným způsobem. Přibylo elektroniky a krátké energicky nadupané úseky střídají klidnější až psychedelické pasáže. Kouzlo této desky je v dokonalém vyvážení těchto ingrediencí.

Mezi nejlepší písně alba řadím vypalovačky Rape this day, Mayday, tanečními rytmy se rozjíždějící Capt midnight, When the stars nebo poslední Harlems clowns, která má lehce waitsovskou náladu a v závěru je totálně zprasená industriálně – noisovou vsuvkou, která má zřejmě název Aktion 13F14. Vivat Patton!!!